Sokol Třebíč byl poprvé založen již roku 1863 několika studenty a třebíčskými vlastenci. Protože však neměl žádné cvičební zázemí ani další podporu studentů, zanikl ještě téhož roku. Podruhé se snažil Sokol v Třebíči oživit Dr. Jan Krupička na jaře roku 1873.
Jeho členové byli z řad profesorů, učitelů a doktorů. Zprvu se jednota slibně rozvýjela, podporována obecním zastupitelstvem. Avšak poté, co se starostou stal Jan Kuraczek, bylo v Třebíči vytvořeno umělé německé panství a sokolský spolek opět zanikl.
Potřetí byla třebíčská sokolská jednota založena v červnu 1882 přičiněním městského lékaře Dr. Vítězslava Manna, který se stal na rok i jejím starostou a Dr. A. Voříška, který byl jednatelem, později náčelníkem Sokola. Stanovy byly však moravským místodržitelstvím schváleny až o rok později. 17. června 1883 byla poprvé svolána valná hromada. Tím začala činnost Sokola v Třebíči, která s sebou nesla cvičení v tělocvičnách i na veřejnosti, pořádání turistických výletů, sokolských plesů- Šibřinek, divadelních, loutkových i hudebních představení, župních závodů, později pobytů v přírodě a mnoho dalších aktivit.
O vzestup třebíčského Sokola se postaral i vynikající učitel tělesné výchovy a hudebník Jan Máchal, který byl v letech 1897-1915 jeho náčelníkem.
Tělocvičná cvičení se konala dvakrát týdně v sále Národního domu, poté ve školní tělocvičně na radnici a nakonec se vrátila zpět do sálu Národního domu. Od roku 1892 se pak cvičení přesunula do nově postavené sokolovny.
V březnu roka 1887 bylo pořádáno první veřejné cvičení a 17. července téhož roku byl slavnostně odhalen sokolský prapor. Odhalení praporu bylo slavností, které se zúčastnilo 7000 lidí z mnoha českých i moravských jednot a dokonce přijeli i zástupci z jednoty vídeňské.
Do začátku první světové války byl třebíčský Sokol v rozmachu. V listopadu roku 1897 byl zřízen samostatný ženský odbor, který svoji činnost nepřerušil ani během války.
Byly pořádány desítky pochodových cvičení do okolních vesnic, velký župní slet v srpnu 1893 a veřejná cvičení, z nichž to největší se konalo od 21.-22. května 1899 za účasti 600 cvičenců a 6000 diváků. V roce 1909 získali třebíčští sokolové první místo v nářaďových závodech ČOS. Účastnili se také všesokolského sletu v Praze 1912 a v mezisletových závodech ČOS obsadili první a druhé místo. Ve stejném roce byl Jan Máchal vyznamenán medailí od české obce sokolské a o dva roky později byla v Třebíči zřízena sokolská čítárna.
26.července 1914 bylo připravováno veřejné okrskové cvičení, ke kterému však už nedošlo. Byla vyhlášena mobilizace a začala první světová válka.