Romantická plavba

 8. 9. 2007 - Deštivý týden a záměr splout úsek řeky z Luk nad Jihlavou do Přibyslavic, udělal své. Před klubovnou se nás schází pouhých patnáct postav. Vzhledem k vyššímu stavu vody a nejistému počasí, navrhují vedoucí akce změnu - jet na Dalešickou přehradu. 

 

Je to velmi rozumný nápad a i těm největším divochům nezbývá, než ho uznat. Dobrodružnou plavbu peřejemi, s překonáváním mnoha jezů, vyměnit za plavbu poklidnější, za to víc romantickou. Nakládáme vše potřebné a třemi auty se přepravujeme na Lavičky. Z poklidné zátoky vyplouváme na otevřenou hladinu jezera.

Míně fouká a slunce se snaží prokouknout mezi směskou mraků různých tvarů a barev. Moc se mu to nedaří. Směřujeme ke zřícenině hradu Holoubek. V místě samém se rozhodujeme zůstat v lodích, neb stav přehrady je nízký a vylodění by bylo značně obtížné. Z ústí Plešického potoka vyplouváme opět na ovevřené „moře". S mírnou nadsázkou se to tak říct, protože kolem projíždí rychlá motorová loď Energie a v zápětí za ní parník Vysočina. Rázem se tak ocitáme ve vlnobití.

Druhé plánované přistání pod zříceninou hradu Kozlov je úspěšné. Ač mapa tvrdí, že hrad je nepřístupný, my ho z vody zdoláváme zcela hladce. Ze sklaního ostrohu pak obdivujeme daleké výhledy do údolí. Na pobřeží rozděláváme oheň. 

Tak trochu zapomínáme na čas a doslova si lebedíme. Děti zatím u přílivové čáry pátrají po pokladech, které sem vyvrhly vlny. Vesměs jsou to rybářská olůvka, háčky, zbytky vlasců a návnad. Takto vybaveni si nechávají od tatínků vyrábět provizorní udičky a plní břeh, ve snaze něco ulovit. Udice máčí ve vodě i z palub lodí na zpáteční cestě, namísto aby se držely pádel. Před přistáním vysazujeme potěr na skalnatý ostrov v zátoce, který se mezi tím stal ostrohem, protože voda klesla o dobrý metr a tím pádem se z něj dalo dosáhnout pevniny suchou nohou. Po suchu jsme se taky dostali i zpátky do Třebíče, kde jsme vše pečlivě uložili do suchého doku na LP 20 a při loučení si popřáli hezký zbytek dne.

Zřícenina Kozlov - zbytky skalního hradu pravděpodobně ze začátku 14. století. Jako sídlo loupeživých rytířů byl rozbořen v roce 1446. Zachovány jen příkopy, stopy po štítové zdi a zbytek hranolové věže.

Honza Lukášek