V roce 1925 byl založen trubačský sbor Sokola Třebíč, jako základ pozdější dechové kapely a již koncem roku se rozrostl na hudební odbor jednoty s hlavní náplní dechové hudby.

V tomto dechovém orchestru se na konci třicátých let soustředilo na 50 hráčů a stal se tak největším sokolským dechovým tělesem. Jejím prvním dirigentem se stal Vojtěch Řípa, kterého posléze vystřídal František Vaigner. V roce 1932 byla na právě dokončeném sokolském stadionu postavena západní tribuna s hudebním pavilonem. V roce 1935 vznikly další dva soubory hudebního odboru Sokola Třebíč- divadelní orchestr a kvarteto lesních rohů. O rok později se k nim přidal ještě jazzový orchestr a salonní soubor. Po 2. světové válce zbylo v dechovém orchestru pouze 17 hráčů. Jeho dlouholetý dirigent František Vaigner odešel roku 1946 z Třebíče a vedení dechové hudby se ujal Jaromír Maštera, který soubor opět rozšířil na 46 členů. Největšího rozkvětu dosáhla sokolská hudba v roce 1948, kde účinkovala na XI. všesokolském sletu a vystupovala na několika samostatných koncertech v pražských parcích. Stejný rok byl však jejím posledním. Nastolením komunismu sokolská hudba postupně upadala.