V Sokole Třebíč se začalo tábořit v roce 1939  a hned  s prvním táborem byla založena nová tradice,  která trvá dodnes. Každý tábor jednoty dostává svoje jméno a znak.  Nejčastěji je to podle výrazné události, podle táborové hry nebo i místa konání. Do názvu a znaku se občas promítne výjimečnost počasí.

Mohou to být také symbolické číslovky. Jednotlivé tábory se tak od sebe odliší a nesplývají s odstupem času v jeden celek. Toto je nejpatrnější u táborů, které se pořádají na stejném tábořišti několik let za sebou.
Znaky jsou navrhovány s dodržováním základních heraldických pravidel, pokud možno v co nejjednodušší podobě. V celkovém počtu 260 táborů se ještě nestalo, že by fantazie vynechala a některý tábor zůstal bez znaku a názvu. Výběr z táborových znaků zdobí klubovnu jednoty a udivuje mnohé návštěvy. Oddíl rodičů a dětí má navíc totem táborových znaků. Po letošním táboře ponese deset erbů. S každým rokem přibývají nejen znaky, ale také vzpomínky a zážitky. Všechny tyto události v nás zanechávají svoji nesmazatelnou stopu a utváří  historii táboření a pobytu v přírodě Sokola Třebíč.

Jan Lukášek