19. listopadu 2011 - turnaj v Dobříši

   Týden po I.kole ŽFL jsme hráli regionální turnaj v Dobříši. Stejně jako naše ŽFL,je tento turnaj určen pro hráče sokolských jednot, kteří hrají amatérsky a nejsou registrováni v soutěžích ČFbU. Na tomto turnaji jsme startovali proto, že jsme si chtěli vyzkoušet hru s větším počtem hráčů na standardním florbalovém hřišti.

   Na pondělním tréninku bylo vybráno 18 hráčů a dva brankáři. Tento výběr jsme dělali s ohledem na to, že v Dobříši se hrálo na velkém hřišti v pěti hráčích v poli a s brankářem. Kategorie byla vypsaná pro starší žáky a dorost ( ročníky 1995 až 1998 ).  Vybráni byli tedy přednostně hráči obou dorosteneckých týmů a doplněni byli dvěma děvčaty a několika hráči z kategorie starších žáků.

   V pátek odpoledne jsme vyjeli třemi plně obsazenými Tranzity přes Prahu do Dobříše. Po ubytování v klubovně malé, ale pěkně udržované sokolovny,jsme na chvíli šli do města na vycházku k  místnímu zámku. Následovala taktická porada, kde byli hráči rozděleni do pětek a také jim byl vysvětlen rozdíl ve hře na tomto hřišti a ve zmenšené verzi, kterou hrajeme u nás. Po večeři jsme využili nabídku udělat si v tělocvičně sokolovny trénink. Spíše než o nějaký trénink šlo o to zahrát si a vyplnit čas před spaním. Hra 2 na 2 na malém hřišti s přihrávkou na polovině svědčila technicky dobře připraveným hráčům.

  Ráno po snídani jsme se přesunuli do haly v Dobříši, kde se turnaj odehrával. Na ploše ještě probíhaly zápasy mladších žáků. My jsme začínali po rozcvičení okolo půl jedenácté. Čekaly nás tři zápasy každý s každým na 3 x 1 minut. Tedy – dostatečný čas k tomu, abychom si pořádně zahráli a vyzkoušeli si to, co bylo třeba.

   Hned v prvním zápase turnaje jsme nastoupili proti týmu Sokola Jince. Zápas jsme vyhráli 12 : 1 a hned od začátku nebylo pochyb o tom, který tým má více zkušeností. Snadno jsme kombinovali a také prakticky všechny pětky pravidelně střílely góly. Vzadu vždy nastupovala jedna ze základních trojic z černého dorosteneckého týmu. Ty byly do útoku doplněny děvčaty, hráči ze starších žáků a zeleného dorosteneckého týmu. Naše hra byla téměř vždy v historii oddílu založena v kategoriích dorostu a juniorů na dobré obraně. O to jsme se snažili i na tomto turnaji.

   Po hodinové přestávce, kdy probíhaly jiné zápasy, jsme nastoupili proti domácímu týmu ze Sokola Dobříš. Od začátku bylo jasné, že toto bude utkání o první místo v turnaji. Domácí tým mladších žáků nás porazil na Oblastním přeboru ČOS v Praze a na jejich hráčích bylo vidět, že jsou dobře vedeni a mají ve svém středu velmi šikovné hráče. Jejich asi jedinou nevýhodou bylo to, že jsou většinou mladších ročníků v této kategorii. Docela dlouho to byla taktická bitva, kdy ani jeden tým nechtěl ztratit míček a nabídnout soupeři šanci ke vstřelení gólu. Pak jsme přece jen odskočili do třígólového vedení a to jsme již udržovali až do konce zápasu. Co nám dělalo docela velké problémy, byl soupeřův styl hry, kdy nám nechával na naší polovině vysunuté hráče a z obrany na ně nahazoval dlouhé míčky. Narušil nám tím naši stále se lepšící souhru a také to přinášelo mnohem větší nároky na zodpovědnou hru obránců směrem ke své brance. Od tohoto zápasu jsme již nechali hrát v nezměněné sestavě druhou pětku ve složení Johana Šmýdová, Kateřina Veselá, Ondra Štolpa, Ondra Pánek a Kryštof Maláč. Jen Kačaba se prohodila s Ondrou Štolpou a přesnou rozehrávkou podporovala útočné snažení. Konečný výsledek 7 : 3 pro nás.

      Krátký odpočinek před třetím a posledním zápasem turnaje. V něm jsme nastoupili proti hráčům ze Sokola Příbram. Ti přijeli jenom v sedmi hráčích v poli. Kdo by čekal, že to bude náš nejsnadnější zápas, ten by se mýlil. Příbramští hráči se sice skoro po celý zápas bránili, ale vstřelit gól nám dalo docela velkou práci. Soupeř velmi rychle obsazoval naše hráče a nedával nám mnoho prostoru ke střelám. A když už nějaká ta střela na soupeřovu bránu mířila, tak hodně často končila zastavena těly obránců. Skóre tedy narůstalo jenom velmi pomalu. Nakonec ale asi rozhodlo to, že jsme měli podstatně větší počet hráčů a soupeře jsme uběhali. Poslední gól padl několik vteřin před koncem utkání a stanovil výsledek 6 : 1 pro nás.

   Skončili jsme tedy první bez ztráty bodu a se skóre 25 : 5.  Zmíním se ještě o brankářích. Chytali nám David Štos a Vladan Vojta. A jako téměř vždy nás oba gólmani podrželi. Vladanovi asi vyhovuje větší hřiště a za celý turnaj nedostal ani jeden gól.  Nutno poznamenat, že góly,které do naší branky padly v době,kdy chytal David,byly většinou po hrubých chybách naší obrany.

  Hala byla pronajatá ještě asi na hodinu, a tak jsme ještě odehráli dvě přátelská utkání proti místnímu týmu žen a mužů. Hrálo se už jen 2 x 8 minut. Pro děvčata z Dobříše to byl první zápas. Za nás hrála  lajna s Kačabou a Johankou a do druhé pětky jsme poskládali tři obránce z dorostu a dva útočníky ze starších žáků. Vyhráli jsme 4 : 1 ,když dva naše góly dala Johča, další přidali kluci.  Určitě ale budeme hledat cestu, jak si zahrát přátelák proti tomuto týmu s našimi děvčaty.

   Poslední zápas dne – proti pětce mužů, kteří hrají soutěž ČFbU. Místo holek nastoupili Kuba Máca a Adam Ujčík  ( po tom,co se stačil vrátit na druhý poločas ze svačiny v místní restaura-ci ). Tohle zase byla docela dobrá škola i pro naše kluky. Rychle se běhalo nahoru a dolů od brány k bráně. Do naší sítě padly góly po rychlých přečísleních naší obrany na jeden dotek. Na soupeřovy střely jsme ale odpověděli třemi přesnými střelami. Konečný výsledek 3 : 3. Rozhodně to ale nebyl žádný exhibiční zápas. Prohrát nechtěl žádný ze soupeřů a remíza je spravedlivá. Za zmínku stojí ještě akce Kuby Jurdy, když si na naší polovině o mantinel obhodil obránce a po samostatné akci přes celé hřiště trefil břevno branky.

   Děkujeme pořadatelům ze Sokola Dobříš za pozvání na turnaj. Samozřejmě také za ubytování v jejich sokolovně. Možná to je první krok k družbě mezi oběma kluby. Na jaře jsou hráči ze Sokola Dobříš pozváni na náš otevřený turnaj.  

 

 

PřílohaVelikost
TURNAJ V DOBŘÍŠI - výsledky.doc34 KB
Diplom - Dobříš.pdf212.27 KB