Počet členů v Sokole Třebíč se začal po vzniku Československé republiky opět zvyšovat, stejně tak jako jeho odbory. Těch bylo během dvou let založeno pět a to v Budišově, Opatově, Trnavě, Čechtíně a ve Vladislavi. V roce 1919 byl Jan Máchal jmenován vládou republiky inspektorem tělocviku na středních školách na Moravě a ve Slezsku.

cvičitelský sbor v roce 1911

Byly pořádány četné vycházky a pochodová cvičení, konaly se sokolské akademie a v letních měsících pravidelná veřejná vystoupení, třebíčští sokolové se účastnili župních i všesokolských sletů. Po všechny zimní neděle byla pořádána loutková představení a také byla založena slavná sokolská scéna.

Nejvýznamnější události v tomto období se vážou k letopočtům:

1924- zemřel župní náčelník Jan Máchal.

1928- jubilejní rok samostatnosti československého státu. Sokolstvo oslavilo výročí mezinárodními závody na nářadí v Praze, lehkoatletickými závody v Prostějově a župními závody dorostu.

1930- zakoupení budovy bia Moravia (prvního kina v Třebíči) Sokolem Třebíč, který se stal prostřednictvím sokolské společnosti Apollo jeho provozovatelem, slavnostní odhalení Tyršovy desky v Tyršových sadech.

1933- se konal Švecův župní slet na nově vybudovaném třebíčském sokolském stadionu. Cvičení sledovalo pravidelně až 7000 diváků.

1935- uplynulo 600 let od povýšení Třebíče na město. Sokol Třebíč připravil pro město k této příležitosti vystoupení svých cvičenců.

1938- do Sokola Třebíč přišli dva významní členové- prof. Oldřich Pokorný a ing. Jaroslav Jurenka, kteří založili v třebíčském Sokole pobyt v přírodě o rok později zorganizovali první stanový tábor.
V tomto roce byl také založen lehkoatletický oddíl Sokola Třebíč pod vedením profesorů Emila Nováka a Oldřicha Pokorného.