Jako malí kluci jsme často jezdili s Loganem - Jiřím Herzánem na Jihlavku jen tak mezi jezy. Většinou jsme končili u kempu v Poušově, kde je menší peřej. Pokaždé tato peřej vypadala jinak, to podle stavu vody. Někdy se dala vypádlovat v pohodě, jindy to byla slušná dřina a v létě jsme se nad ní mnohdy ani nedostali.
Sešli jsme se ve skautské klubovně, kde nám Milan vysvětlil pravidla malé hry ve městě. Naším úkolem bylo podle obrázků vyhledat určitá místa a najít konkrétní nápisy. Ty doplnit do křížovky a dát dohromady tajenku. Na první pohled ůkol jednoduchý.
Kdo by si nechal ujít příležitost, vystoupit nad koruny stromů a pohlédnout do daleka až k obzoru. Tentokráte jsme se sešli v Dašově. Odtud vyrazili známou cestou na vrchol hory Mařenky. V dnešní den pro nás oblečenou do nového. Nedávno zde byla postavena turistická rozhledna. Byli jsme zvědavi, jaká je a jak Mařence sluší.
Sokol Třebíč připravil na 4.11.2012 v době od 13.00 do 14.30 hod. plavání pro všechny členy Sokola a pro veřejnost. K dispozici byl jak velký, tak i dětský bazén. Vstup do bazénu měli členové jednoty zdarma. Pro zájemce proběhl navíc otevřený přebor v plavání Sokola Třebíč - Memoriál J.Čermáka.
Znovu jsme si uvědomili, jak malebnou krajinu máme kolem Třebíče. Vše bylo umocněno sluncem a probarvenými listy stromů. Na několika místech jsme mohli obdivovat daleké výhledy. Malý okruh podzimní přírodou byl volen tak, aby vyhovoval kočárkům a nejmenším účastníkům. Odměnou nám pak bylo posezení u ohně a opékání uzenek.
Příznivce pěší turistiky jsme pozvali v neděli 7. října na podzimní výlet údolím řeky Oslavky. Plánovaná trasa výletu byla asi 16 kilometrů dlouhá a vedla poměrně náročným terénem. Krása barevného údolí však za trochu té námahy stála.
Pátý ročník Běhu naděje, se uskutečnil 4.10. Jedná se o sportovně společensky humanitární akci inspirovanou Během Terryho Foxe, která v České republice úspěšně probíhala v letech 1993 – 2007, na níž Běh naděje volně navazuje. Naše jednota tuto akci pořádala ve spolupráci s Třebíč – Zdravé město.
Letošní dvanáctý tábor začal velmi slibně. Teploty se vyšplhaly ke třicítce a slibovaly skvělé chvilky strávené daleko od civilizace. Hned stavění tábora nám ale potvrdilo, že stálé sluníčko nemusí být zas tak příjemné. O to usilovněji jsme pracovali a těšili se na koupání v rybníku. Jenže ouha, místo rybníku zůstala pouhá kaluž. Postavit tábor jsme i tentokráte stihli za sobotu a neděli. 
Prázdniny nám pokaždé začínají prací. Protože pokud chceme tábořit, musíme si nejprve celý tábor postavit a to doslova na zelené louce. Letos nám počasí přálo a tak vše probíhalo hladce. Jen některé chvilky na louce pod přímým sluníčkem daly zabrat víc než obvykle. Při ohlédnutí zpět, patřila letošní stavba tábora k nejrychlejším. 
V sobotu 16.června od 14 hodin ožilo Libušino údolí opět závodním ruchem malých i velkých sportovců na tříkolkách, odrážedlech i jízdních kolech. Pro všechny malé závodníky byly připraveny drobné odměny a na vítěze čekaly medaile a diplomy.